Německo a Francie s “ne- papír” pro západní Balkán před vrcholem Černé Hory

Tato iniciativa předpokládá, že země blížící se členství mohou brzy těžit z některých domácích tržních výhod v závislosti na jejich pokroku v jednáních.

Rovněž se navrhuje, aby tyto země měly užší vztahy s orgány EU během každodenního rozhodovacího procesu, například získáním statusu pozorovatele na několika setkáních evropských institucí, vysílání Telegrafi.

K tomuto zapojení by však došlo pouze za jasných podmínek, které by zachovaly nezávislost a autonomii rozhodování Evropské unie.

Politika rozšíření potřebuje nový impuls. Budoucí napětí, které bude Evropská unie hostit s západním Balkánem 5. června a s Moldavskem 22. června, je příležitostí, aby se neztratilo. Společným cílem je dokončit Evropskou unii jako skutečně evropskou unii. Aby se tento cíl proměnil v realitu a vytvořil nový dynamický proces, je třeba vytvořit další pobídky v rámci postupné integrace, která musí být založena na zásluhách. Stejně tak je nezbytné zjednodušit stávající proces rozšiřování, aby se mohl stát účinnějším a umožnit rychlejší a hlubší integraci do EU, vždy v souladu s kodaňskými kritérii”, říká dokument.

zdůrazňuje, že cíl plného členství v EU zůstává nezměněn a že postupná integrace nemá v úmyslu nahradit plné členství nebo rozšířit cestu k němu, zprávy rtcg.

Cílem je spíše vytvořit pobídky, které urychlí pokrok na této cestě. Tímto způsobem bude postupná integrace přispívat k úspěšnému rozšíření Evropské unie a k jejímu posílení jako celku”, jak se dále říká.

Dokument rovněž navrhuje zjednodušení metodiky jednání prostřednictvím několika procesních kroků. Důraz je kladen na práci kandidátských zemí, Evropské komise a Rady EU, které se více zaměřují na obsah a podstatu reforem a méně na postupy.

Rovněž zdůrazňuje, že prostřednictvím strukturované a postupné integrace je cílem poskytnout kandidátským zemím další impuls k provádění a urychlení potřebných reforem. Rovněž se navrhuje, aby se v případě splnění určitých podmínek konala dvakrát ročně společná zasedání Evropské komise, členů Evropského parlamentu a zástupců zemí západního Balkánu a Moldavska.

Rovněž se předpokládá, že se společné parlamentní výbory setkávají častěji, aby posílily politickou a institucionální spolupráci.

Dalším prvkem návrhu je, že zástupci kandidátských zemí se mohou účastnit určitých bodů pořadu jednání na neformálních zasedáních Evropské rady a Rady EU, ale pouze jako pozorovatelé a bez hlasovacího práva.

Zároveň se kandidátským zemím nabízí plná účast na jednotném trhu EU na základě rozšířeného modelu Evropské hospodářské zóny (EEA+), což znamená hlubší hospodářskou integraci bez plného členství v EU.

To znamená, že by tyto země měly obdobným způsobem přístup na společný evropský trh státy Evropské hospodářské zóny (Island, Lichtenštejnsko a Norsko).

Tento přístup by však byl podmíněn splněním některých důležitých závazků: kandidátské země by musely přijmout a provádět právní předpisy EU -- tedy, “acquis communautaire” -- v prvních pěti kapitolách jednání.

Rovněž požaduje, aby příslušné kapitoly jednání byly prozatímně uzavřeny, neboť důkazy o tom, že reformy jsou skutečně prováděny a v těchto oblastech jsou dosaženy normy EU.