Nadčasový hlas: Nejvyšší soud rozhoduje s tabulkou

V oznámení Nejvyššího soudu bylo uvedeno, že rozhodnutím PZAP bylo schváleno jako založeno na stížnosti Demokratického institutu Kosova, kde rozhodnutí CEC umožnit hlasování o diplomatických dokumentech určených Kosovskou republikou, s prošlou platností, a že PZAP posoudil, že CEC nemá žádné právní oprávnění, které by prostřednictvím správního rozhodnutí povolilo hlasování s prošlými dokumenty, neboť všeobecné volby vyžadovaly, abychom vyjádřili platné dokumenty pro výkon práva v zemi, jakož i pro diplomatické zastoupení.

Komunikace:

Nejvyšší soud odmítá stížnost člena CEC na hlasování s prošlými dokumenty.

Pristina, 12. června2026 -- kolegium Nejvyššího soudu Kosova -- odsoudila stížnost Violet Salihové, člena ústřední volební komise (KQZ) -- předloženou proti rozhodnutí volební komise o úzkosti a paraště (PZAP), ZP.Anr.19 /2026.

S rozhodnutím PZAP ze dne 5. června 2026 rozhodnutí CEC č. 01 / 1198 / 2026 ze dne 3. června 2026 za umožnění hlasování v diplomatických zastoupeních s identifikačními doklady Kosovské republiky s uplynutím platnosti.

Společnost PZAP odhadla, že CEC nemá žádné právní oprávnění, které by prostřednictvím správního rozhodnutí umožnilo hlasování s prošlými dokumenty, jelikož článek 90 zákona č. 08 / L-228 pro všeobecné volby obvykle vyžaduje předložení platných dokumentů pro výkon hlasovacích práv, a to jak v rámci země, tak diplomatických zastoupení.

Proti tomuto rozhodnutí podala členka CEC Violet Salihu u Nejvyššího soudu stížnost s tvrzením, že rozhodnutí CEC je zaměřeno na zajištění účinného výkonu ústavního práva hlasovat pro občany registrované k hlasování v zahraničí a že PZAP špatně vyložil příslušná právní ustanovení.

Po přezkoumání platných dokumentů a právních předpisů Nejvyšší soud shledal, že stížnost je nezákonná z důvodu nedostatku aktivní soudní legitimity padělatele.

Soud zdůraznil, že právo podat stížnost proti rozhodnutím PZAP je výslovně upraveno zákonem o všeobecných volbách a že jednotlivý člen CEC nemá nezávislé řízení o uplatnění právních prostředků osobně proti rozhodnutím PZAP, zatímco není přímým účastníkem řízení a nesvědčí o porušení osobního a přímého právního zájmu.

Podle posouzení kolegia vykonává CEC své pravomoci orgánu kolegia, zatímco účast členů na rozhodovacím procesu automaticky nevytváří kvalitu strany soudního řízení ani právo jednat samostatně jménem orgánu.

Soud také pochválil toto rozhodnutí PZAP nemá přímé soudní důsledky pro status, práva nebo individuální povinnosti stížnosti, ale souvisí s posouzením legality institucionálního rozhodnutí CEC.

Z těchto důvodů se kolegium Nejvyššího soudu rozhodlo zamítnout stížnost jako protiprávní, aniž by bylo vydáno v rámci přezkumu opodstatněnosti tvrzení týkajících se legality kontroverzního rozhodnutí PZAP.