Yaka: Kosovo je hlavním zahraničním investorem Albánie v roce 2025

Předseda Obchodní a průmyslové komory v Tiraně, Nikolin Jaka, v rozhovoru pro Radio Kosovo, uvedl, že v posledním období se Kosovo stalo největším investorem v Albánii, což vedlo k výraznému růstu přímých investic a využití albánského tržního potenciálu v odvětvích, jako jsou nemovitosti, stavebnictví, energetika a cestovní ruch.

Pane Jako, jak hodnotíte současnou úroveň hospodářské spolupráce mezi Kosovem a Albánií?

Nikolin Yaka: Hospodářská a obchodní spolupráce mezi Kosovem a Albánií v posledních letech zaznamenala viditelná zlepšení, která odrážejí politickou vůli a rostoucí zájem podnikatelského společenství v obou zemích. Obchodní výměny dosáhly historické úrovně. V první části roku 2025 se albánský vývoz do Kosova odhaduje na přibližně 420 mil. EUR (přibližně 41 miliard dolarů), což je téměř dvojnásobek loňského období. Dovozy z Kosova do Albánie jsou také na vzestupu, ale ve srovnání s vývozy Albánie zůstávají obecně na nižší úrovni.

Navzdory těmto výsledkům však současná úroveň spolupráce stále zůstává pod skutečnou kapacitou, jíž mohou tyto dvě ekonomiky dosáhnout vzhledem k zeměpisné blízkosti, historickým a kulturním vazbám, jakož i doplňkové struktuře trhů. Obchod se zaměřuje především na tradiční odvětví, jako jsou stavební materiály, paliva, nápoje, kovy a minerály, zatímco ostatní cenná odvětví zůstávají nevyužitá.

Z obchodního hlediska jsou administrativní překážky, celní postupy a ne vždy účinné provádění stávajících dohod nadále považovány za překážky pro skutečné prohloubení hospodářské spolupráce. Z tohoto důvodu je zapotřebí praktičtější a koordinovanější přístup zaměřený na usnadnění postupů, harmonizaci nařízení a vytvoření konkrétních podmínek pro to, aby podniky fungovaly svobodněji a konkurenceschopněji na obou trzích.

Jaká jsou hlavní odvětví, kde hospodářská spolupráce mezi oběma zeměmi v posledních letech zaznamenala nárůst?

Nikolin Yaka: V posledních letech zaznamenala hospodářská spolupráce mezi Albánií a Kosovem nárůst v klíčových odvětvích, kde obchodní zájem a institucionální podpora přinesly konkrétní výsledky.

Jednou z hlavních oblastí zůstává obchod s průmyslovým zbožím, zejména se stavebními materiály, minerály, energií a dalšími průmyslovými výrobky, které tvoří významnou část obchodní výměny mezi oběma zeměmi.

Energetický sektor představuje důležitý, relativně nový způsob spolupráce, zejména prostřednictvím fungování albánského energetického skladu EPEX a společných projektů v oblasti elektřiny, které vytvářejí příležitosti pro optimalizaci zdrojů a stabilizaci trhu s energií na regionální úrovni.

Také dopravní a logistická infrastruktura jsou oblasti, kde se spolupráce zintenzivnila, zejména pokud jde o využívání albánských přístavů kosovskými podniky a realizaci infrastrukturních projektů zaměřených na usnadnění pohybu zboží a služeb.

V odvětví zemědělství a potravinářských výrobků došlo ke zvýšení obchodních výměn a k iniciativám spolupráce na úrovni vlád, ačkoli stále existuje nevyužitý potenciál pro zvýšení hodnoty a standardizaci produktů.

Navzdory tomuto pozitivnímu vývoji však přímé investice mezi oběma zeměmi stále zůstávají poměrně skromné. Soukromý sektor nadále hledá příznivější podnikatelské prostředí, rozvinutější infrastrukturu a podpůrné mechanismy, které by posílily hlubší a dlouhodobější spolupráci.

Jaký dopad měly mezivládní dohody na zvýšení výměn mezi oběma zeměmi?

Nikolin Yaka: Mezivládní dohody mají důležitou úlohu při vytváření institucionálního a právního základu pro zvýšení obchodních výměn mezi Albánií a Kosovem. Z obchodního hlediska jsou tyto dohody nezbytné, protože vytvářejí právní jistotu pro investory. Zejména dohody o ochraně a podpoře dvoustranných investic zaměřené na posílení přeshraničního kapitálu a podporu nejaktivnějšího zapojení soukromého sektoru na obou trzích.

Také nové dohody v oblastech, jako je zemědělství, sociální zabezpečení, železnice, energetika a přeshraniční spolupráce, významně rozšířily rámec hospodářské spolupráce, vytvořily závazky k hlubší integraci trhů a zlepšily provozní podmínky pro podniky.

Celní zařízení, vzájemné uznávání dokumentů a průmyslových norem, jakož i opatření pro zjednodušení postupů, pomohly snížit obchodní bariéry a zvýšit nábytek a služby zboží mezi oběma zeměmi.

Je však třeba poznamenat, že navzdory formálnímu a institucionálnímu pokroku zůstává skutečný dopad těchto dohod o pozemcích často kvůli výzvám v praktickém provádění omezenější. Pro podnikatelskou komunitu by se nyní mělo zaměřit především na monitorování provádění, institucionální koordinaci a přeměnu těchto dohod z formálních dokumentů na funkční nástroje, které přinášejí konkrétní hospodářské výsledky.

Jaký je zájem soukromého sektoru o dvoustranné investice mezi Kosovem a Albánií?

Nicolen Yaka: Nedostatek jazykových a kulturních překážek, zeměpisné blízkosti a historických vazeb mezi Albánií a Kosovem usnadňují a urychlují proces integrace podniků.

Viditelným trendem posledních let je však to, že podniky z Kosova projevují mnohem vyšší zájem o investice v Albánii než albánské podniky v Kosovu. Ve skutečnosti se Kosovo stalo předním zahraničním investorem Albánie pro rok 2025, což znamená rekordní rok pro kapitálové toky a strategické akvizice na albánském trhu.

Údaje Albánské banky ukazují, že pouze za třetí čtvrtletí roku 2025 dosáhly investice z Kosova 90 mil. EUR - čtyřikrát více než před rokem. Za celý devátý měsíc roku činily přímé investice z Kosova 153m eur, což ve srovnání se stejným obdobím v roce 2024 zaznamenalo dramatický nárůst o 139%.

Pokud jde o tato čísla, můžeme říci, že existuje několik důvodů, proč Albánie představuje zájem o mnoho podniků z Kosova. Za prvé, Albánie nabízí rostoucí trh, zejména díky rozvoji cestovního ruchu a růstu spotřebitelů, jakož i příležitosti pro expanzi v různých odvětvích, což činí zemi vysoce příznivým investičním cílem.

V Albánii je mezitím vysoká poptávka po bydlení a majetku, zejména od cizinců a albánské diaspory. Vzhledem k tomu, že trh s nemovitostmi v Albánii výrazně vzrostl, projevily stavební společnosti v Kosovu velký zájem. Stavební společnosti z Kosova nakoupily díly v albánských společnostech pro právní přístup, pro rychlejší získání stavebních povolení a pro budování s místními partnery, s mnoha možnostmi nových projektů. Na rozdíl od Kosova, kde je trh extrémní, nabízí Albánie větší prostor.

Na druhé straně Albánie nabízí široké spektrum pobídek pro podniky z Kosova, a to jak v oficiální podobě, tak prostřednictvím praktických zařízení.

Z našeho institucionálního pohledu by tento trend neměl být vnímán jako kapitálová evakuace, ale jako příležitost k posílení celonárodní hospodářské spolupráce a vytvoření integrovanějšího obchodního prostoru mezi Albánií a Kosovem. Nikolin Yaka: Toto je chvíle, kdy je třeba tvrdě pracovat na tom, aby instituce vytvořily podpůrné mechanismy pro podniky, čímž by se tento proces stal strukturovanější, bezpečnější a dlouhodobou výhodou pro obě strany.