Nedostatek důvěry, mezi hlavními překážkami mezietnické koexistence v Kosovu

Rozdělení mezi srbskou a albánskou komunitou v Kosovu je i nadále hluboké, neboť vztahy mezi nimi dále zhoršuje velká nedůvěra, podle výzkumu nevládního organizačního střediska pro sociální opatření (CASA).

Výzkum s názvem “Zpráva o indexu víry pro stav mezietnických vztahů v Kosovu” byla zveřejněna dne 13. listopadu v Prištině.

V tomto výzkumu bylo sledováno 800 lidí, 500 z albánské komunity a 300 ze srbské komunity. Výzkum je založen na vnímání Srbů a Albánců v Kosovu pro sebe navzájem, klíčových faktorů ovlivňujících jejich vztahy a vyhlídky na zlepšení.

Více než polovina respondentů srbské komunity, více než 51%, věří, že vztahy mezi Srby a Albánci v Kosovu se dále zhoršují, zatímco přibližně 28% Albánců si myslí totéž.

Studie rovněž ukázala, že obě komunity nad 70% respondentů věří, že politické napětí mezi Bělehradem a Prišinou přispívá k mezietnickým střetům.

79,6% albánských respondentů také považuje srbskou vládu za podporu napětí, zatímco 74,5% Srbů si myslí, že za to odpovídá vláda Kosova.

Pokud jde o faktory, které pomohou míru a stabilitě, více než 62 procent Srbů věří, že by to byla jejich autonomie, zatímco více než 44 procent Albánců si myslí, že řešením je integrace Srbů do kosovské společnosti.

Miodrag Marinkovic, ředitel CASA, odhadoval, že výsledky indexu důvěry ukazují, že etnické vztahy mezi Srby a Albánci jsou poškozeny, a za to jsou z velké části zodpovědní politici z Kosova a Srbska.

Zdůraznil, že populistická politika”, která sleduje obě strany, negativně ovlivňuje koexistenci, životy obyčejných lidí, jejich dailitu a proces usmíření.

< x0)

Visar Ymer, výkonný ředitel Institutu Musine Kokalari v Prištině, řekl během panelové diskuse, že albánské a srbské komunity v Kosovu čelí dvěma největším problémům spojeným s kooperací a koexistencí: “žijí ve strachu a vzájemné iluzi”.

Podle něj iluze Kosovských Albánců vychází z myšlenky, že Kosovo je albánský stát, který patří Albáncům, zatímco mezi Srby existuje iluze, že Kosovo se vrátí do Srbska. Nemluvím o všech Albáncích nebo Srbech, ale dokud tyto dvě iluze existují, situace se nikdy uklidní”, řekl.

Dodal, že mezi těmito komunitami se Albánci neustále obávají, že Srbsko by mohlo napadnout Kosovo, zatímco Srbové tvrdí, že rozhodnutí kosovských orgánů by je mohla ohrozit.

Marigona Shabiku, výkonná ředitelka Iniciativy pro lidská práva YIHR Kosova, zdůraznila, že útok na Banjskou v roce 2023 významně ovlivnil polarizaci společnosti v Kosovu, ale také jednostranné operace kosovské vlády < x0, které podle ní ovlivnily nebojová společenství, protože jim nebylo nabídnuto alternativní řešení.

Při ozbrojeném útoku Srbů v Banjské, severně od Kosova, byl zabit kosovský policista, zatímco pak tři útočníci. Odpovědnost za útok převzal Milan Radoicic, bývalý místopředseda srbského seznamu - hlavní strana Srbů v Kosovu, kterou podporuje Bělehrad.

Na druhé straně orgány Pristiny od stažení Srbů z kosovských institucí v listopadu 2022 aktivně pracují na zavedení státní kontroly v severním Kosovu uzavřením srbských institucí, zadržením srbského dináru, srbských licenčních značek a podobných opatření.

Mezinárodní společenství kritizuje většinu těchto kroků, neboť mnoho Srbů na severu dostává platy ze srbského rozpočtu a požívá práv prostřednictvím srbského institucionálního systému.

Darko Dimitrijevič, šéfredaktor Radia Goračevac, se domnívá, že za zhoršování odpovědných etnických vztahů jsou především Bělehrad a Pristina, protože se neustále obviňují ze špatné situace ve společnosti.

Tato toxická, toxická komunikace je mezinárodní komunitou monitorována s velkou lhostejností”, řekl, a dodal, že z tohoto důvodu i ona nese určitou odpovědnost.

Kosovo a Srbsko vedou od roku 2011 dialog o normalizaci vztahů, během něhož byly podepsány desítky dohod, ale mnoho z nich nebylo nikdy provedeno.

Politický dialog je rovněž od roku 2023 zablokován, neboť Kosovo požaduje odpovědnost za ozbrojený útok na Banjskou.

Srbsko popřelo účast na tomto útoku, ale odmítá předat Radociciqi a další Kosovu, proti kterému bylo vzneseno obvinění za terorismus../Rádio Svobodná Evropa /